NÁVŠTĚVA FATA MORGANY
Počítadlo návštěv
Již dva roky toužím po návštěvě Fata Morgany s tropickými motýly v Praze-Troji a teprve letos se mi to splnilo. Už brzy ráno přijíždím se svým kamarádem na parkoviště pod Fata Morganou a při výstupu z auta nás čeká příkré stoupání k našemu cíly- Fata Morganě.
Je nádherné slunečné počasí, a tak toho před vstupem do skleníku využívám a vytahuji z fotobatohu fotoaparát, abych jej aklimatizoval před vysokou vlhkostí a teplotou, která ve Fata Morganě panuje. Do takových podmínek je třeba fototechniku ohřát, aby nedocházelo k neustálému zamlžení anebo dokonce k poškození fotoaparátů, které jsou na takové změny choulostivé.
Konečně vstupuji do skleníku a se mnou spoustu dalších nedočkavých návštěvníků. Výstava tropických motýlů z různých koutů světa láká velké davy lidí, což není to pravé ořechové pro fotografování. Přesto si nacházím vhodnou příležitost a fotografuji velmi atraktivní denní motýly, kteří patří mezi ty největší z celého světa.
K vidění jsou nejrůznější motýli krásných barev a tvarů, za kterými byste museli cestovat do Afriky, na Kanárské ostrovy, do Thajska, Filipín, Malajsie či Střední a Jižní Ameriky.
Jsme tu sotva hodinu a skleník začíná být více nacpaný. Koukám kolem sebe a zjišťuji, že se zde nachází snad ještě více fotografů, než lidí bez fotoaparátu. U jedné z rostlin se tvoří zástup fotografů, kteří fotí otakárky. Této situace využívám a postupuji na další zajímavá místa ve Fata Morganě. Není tu ještě tolik fotografů, a tak mohu fotografovat další zajímavé druhy motýlů. Toto netrvá příliš dlouho, skupina fotografů se postupně přemisťuje, je to doslova boj o fotografii…
Po necelých čtyřech hodinách fotografování a tlačenice ve frontách raději skleník opouštíme. Přesto jsem nesmírně moc rád, že jsem si do„ Domu motýlů“ udělal cestu. Rozhodně toho nelituji a už teď vím, že sem příští rok znovu zavítám. Bylo to příjemně strávené dopoledne a částečně i odpoledne plné zážitků.
Zde a do kategorie HMYZ přikládám nějaké snímky.
