Hmyz

Třída hmyzu je počtem druhů nejbohatší třídou živočichů. Z morfologického hlediska lze zmínit nohy, které prodělaly značné změny. Z běžných kráčivých nohou se vyvinuly postupně nohy skákací (např. blechy), plovací (známé u potápníků a některých ploštic-znakoplavka obecná), přední uchopovací-loupeživé (např. kudlanky), hrabavé (např. u brouků vrubouni). Významnou roli v rozrůzňování druhů hmyzu hrály také modifikace ústního ústrojí. Stejně jako vzdušnicovci , tak i hmyz patří mezi skupiny opatřené mandibulami (kusadlami) a dvěma páry maxil (orgán sloužící k rozmělnění potravy). Základním typem ústrojím je typ kousací,s mandibulami, které uchopují a porcují potravu a s maxily, které potravu rozmělňují. Z kousacího ústrojí se vyvinulo několik dalších typů ústrojí bodavého či bodavě savého (např. ploštice, blechy). Velmi významným charakteristickým znakem hmyzu jsou bezesporu křídla. Křídlo se vyvíjí z hrudních končetin nebo z hrudních kožních vychlípenin. Křídla vyrůstají z druhého a třetího hrudního článku a je zpevněno hustou sítí sklerotizovaných žilek. Postupně se síť zjednodušuje, ale bez ztráty pevnosti křídla. První pár křídel se nazývá kutikuly. U ploštic se první pár křídel přeměnil v polokrovky. Polokrovky postrádají zřetelné žilky, ale na konci křídla jsou žilky zachované. U řady skupin hmyzu křídla zcela vymizela (např. vši, blechy, dělnice mravenců, u některých druhů motýlů, ale i brouků). Někteří brouci, vážky a kudlanky mají až 30 000 jednoduchých oček (omatidií) v jednom složeném oku. U hmyzu se též setkáme s gonochorismem. Řada skupin hmyzu vyvinula pohlavní dvojtvárnost (sexuální dimorfismus-např. roháč, tesaříci). Obě pohlaví u hmyzu mohou produkovat specifické chemické látky-feromony. Významnou částí hmyzího života je vývoj. Rozlišují se dva typy vývoje: proměna nedokonalá (např. ploštice) a proměna dokonalá.

◄ 1 ... 7 8