Ptáci

Ptáci jsou zcela nezaměnitelní. Jako jediní mají peří, které je základním znakem ptáků. Je duté, neobyčejně lehké, pevné a pružné. Ze středového ostnu odstupuje pevná nosná část pera zvaná prapor. Tvoří je postranní paprsky s početnými příčnými větvemi a vzájemně propojenými mikroskopickými šupinkami. Obrysová pera jsou tvarově a funkčně rozrůzněná na křídelní letky, ocasní rýdovací pera, křídelní krovky i další krycí pera. Na některých částech těla peří neroste. Tyto neopeřená místa se nazývají nažiny. Kostra ptáků je odlehčena. Dlouhé kosti jsou duté. Největší kostí těla je prsní kost s vysokým hřebenem. Páteř je členěna na část krční, hrudní, bederní, křížovou a ocasní. Zvýšení pohybových možností umožní kost nazývaná běhák. Žádný pták nemá více něž čtyři prsty, většinou jsou tři na přední a jeden (palec) na zadní straně nohy. U stromových skupin (např. šplhavci, srostloprstí) je časté uspořádání prstů 2+2, u některých druhotně 3+1; prst, který to umožňuje se nazývá vratiprst. U rorýsů z řádu svišťouni jsou všechny čtyři prsty orientovány dopředu. Vodní ptáci mají různě tvarované plovoucí blány.

Ptáci nemají zuby, čelisti jsou přeměněny na zobák. Jeho tvar a velikost předurčují možnosti potravní orientace.

Dominantními smysly ptáků jsou zrak a sluch. Oko ptáků je mimořádně velké, stejně velké jako mozek. Téměř všichni ptáci mají různé hlasové projevy. Hlasový orgán ptáků-syrinx se nachází v místě, kde se průdušnice rozděluje na průdušky. Typický zpěv vydávají zpravidla samci. Zpěvem si ptáci vymezují hranice svého teritoria.

Ptačí mláďata mohou být krmivá (nidikolní) a nekrmivá (nidifugní). Mláďata krmivých ptáků se líhnou holá a tělo je pokryto pouze prachovým peřím. Jedná se např. o pěvce, brodivé, dravce, sovy, kukačky, šplhavce, srostloprstý…aj. U jiných skupin např. vrubozobých či hrabavých, jsou mláďata ihned schopna samostatného života a hnízdo opouštějí.

◄ 1 ... 12 13