Počítadlo návštěv
Rostliny
Krytosemenné rostliny (Magnoliphyta) jsou největší skupinou mezi rostlinami. Vyvinuly se z nahosemenných rostlin. Společným znakem nahosemenných a krytosemenných rostlin jsou speciální rozmnožovací orgány-květ-květenství, plod-plodenství. Květ vzniká přeměnou listů a obsahuje pohlavní orgány (pestík a tyčinky), obaly (kalich, koruna a okvětí). Pestíky jsou samičí orgány, které uvnitř obsahují vajíčka. U pestíku lze rozlišit semeník, lepkavou bliznu (zachytává pylová zrna)a někdy protaženou čnělku. Tyčinky jsou samčí orgány, ve kterých se vytvářejí pylová zrna. Skládají se z nitky a prašníku. Květenství je soubor květů uspořádaný do typického tvaru. Takovými příklady může být hrozen, klas (např. jitrocel), okolík (např. prvosenka), lata (např. různé druhy trav). Listy jsou nejčastěji ploché, lupenité popřípadě úzké čárkovité. Plody: při opylení je pyl přenesen na bliznu. Výběžek, který vyrůstá z pylového zrna, se dostává do blízkosti vajíčka. Uvnitř semeníku dochází k oplození. Z vajíčka poté vzniká semeno a ze semeníku se stává plod. Plody dělíme na dužnaté (např. bobule, peckovice, malvice) a suché, které se dále dělí na pukavé (např. lusk, tobolka) a nepukavé (např. nažka, obilka).
Krytosemenné rostliny dále rozdělujeme na rostliny dvouděložné a jednoděložné.
Dvouděložné rostliny: semeno klíčí dvěma děložními listy, listy mají nejčastěji větvenou žilnatinu, květní obaly jsou rozlišeny na kalicha a korunu, kořenový systém je nejčastěji složen z hlavního kořene, z kterého se větví malé kořeny.
Jednoděložné rostliny: semeno klíčí jedním děložním listem, listy mají souběžnou žilnatinu, květní obaly nejčastěji okvětí (3četné), hlavní kořen je potlačen-velké množství svazčitých kořenů.
